Nejčastější mýty o dluhopisech: čemu investoři často věří chybně?

Proč kolem dluhopisů vzniká tolik mýtů?

Protože se prezentují parametry, které vypadají jako jistota.

Dluhopisy bývají popsány snadno pochopitelnými údaji: kupón, splatnost, nominální hodnota. Ty vytvářejí dojem předvídatelnosti. Skutečné riziko je ale ukryté ve finanční situaci emitenta, právní konstrukci emise, kvalitě zajištění a v tom, jestli jde investici před splatností vůbec prodat.

Je dluhopis vždy bezpečná investice?

Rizikovost se zásadně liší podle emitenta a konkrétní emise.

Dluhopis ekonomicky silného státu má jiný profil než nezajištěný dluhopis malé zadlužené společnosti. Investor nese zejména kreditní riziko, tedy možnost, že emitent nezaplatí kupón nebo jistinu.

Správnější otázka proto nezní, jestli jsou dluhopisy bezpečné obecně, ale jaká je pravděpodobnost řádného splacení konkrétní emise a jak velká může být ztráta při problémech. Přehled dává heslo rizika dluhopisů.

Znamená pevný kupón garantovaný výnos?

Kupón je smluvní platba z nominálu, ne výsledek investice.

Pevný kupón stanovuje výši úrokové platby, nikoli jistotu celkového výsledku. Emitent musí být schopen platby skutečně uskutečnit. Pokud investor koupí dluhopis nad nominální hodnotou nebo jej prodá před splatností se ztrátou, jeho skutečný výnos se od kupónové sazby liší.

Proto se používají ukazatele jako běžný výnos nebo výnos do splatnosti.

Dostanu v den splatnosti určitě peníze?

Splatnost je termín závazku, ne důkaz platební schopnosti.

Datum splatnosti stanovuje, kdy má emitent jistinu uhradit. Pokud společnost nemá dostatek hotovosti a nezíská refinancování, může dojít k prodlení, restrukturalizaci nebo defaultu.

S tím souvisí i mýtus 10, tedy že při držení do splatnosti nelze prodělat. Držení do splatnosti omezuje význam průběžného kolísání ceny, ale kreditní riziko neodstraňuje. Když emitent nesplatí, investor utrpí ztrátu bez ohledu na to, že neprodal.

Může zajištěný dluhopis prodělat?

Zajištění zlepšuje postavení věřitele, ztrátu ale nevylučuje.

Hodnota zastaveného majetku může klesnout, zajištění může mít horší pořadí nebo jeho realizace může být časově i finančně náročná. Investor musí vědět, čím je emise zajištěna a jakou reálnou hodnotu má zajištění vůči objemu závazků.

Co u zajištění kontrolovat

• Předmět zajištění, tedy kolaterál.
• Aktuální hodnotu majetku.
• Pořadí zástavního práva.
• Další závazky váznoucí na majetku.
• Poměr hodnoty zajištění k dluhu.
• Způsob realizace při defaultu.

Je prospekt schválený ČNB doporučení a znamená ISIN prověřeno?

Jedno je kontrola dokumentu, druhé identifikační kód.

Schválení prospektu znamená kontrolu dokumentu podle příslušných pravidel. Není to garance splacení, potvrzení ekonomické kvality emitenta ani investiční doporučení. Role regulátora je popsaná v hesle ČNB.

ISIN zase slouží k jednoznačnému rozlišení emise, nikoli k hodnocení bezpečnosti. O schopnosti emitenta splácet nevypovídá nic.

Lze burzovní dluhopis kdykoli prodat za stálou cenu?

Přijetí k obchodování není totéž co likvidita.

U některých emisí může být obchodování minimální a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou vysoký. Investor pak čeká na kupujícího nebo musí přijmout výrazně nižší cenu. Rozvádí to hesla kotace a přijetí k obchodování a spread nákup a prodej.

Tržní cena se navíc během života emise mění. Ovlivňují ji úrokové sazby, kreditní kvalita emitenta, zbývající splatnost a likvidita. Dluhopis koupený za 100 % nominálu může být později obchodován za 95 % i 105 %.

Je vyšší kupón vždy lepší a nízký bezpečnější?

Ani jeden směr neplatí mechanicky.

Vyšší nabízený výnos často souvisí s vyšším rizikem. Emitent, který musí nabídnout výrazně víc než kvalitnější alternativy, může platit prémii za horší bonitu, nižší likviditu nebo slabší právní strukturu emise. Souvisí to s kreditním spreadem.

Opačný závěr ale neplatí taky. Nízký kupón může souviset s dobou vydání, úrovní tehdejších sazeb nebo konstrukcí emise. Riziko se hodnotí podle emitenta a podmínek, ne podle jedné sazby.

Chrání mě u dluhopisu banky pojištění vkladů nebo Garanční fond?

Ani jedno. Jsou to dva různé systémy a ani jeden nekryje default emitenta.

Bankovní dluhopis je cenný papír, nikoli bankovní vklad. Systém pojištění vkladů se na něj nevztahuje stejným způsobem jako na peníze na způsobilém účtu, viz proč se dluhopisy nepojišťují jako vklady a srovnání v hesle dluhopis vs. spořicí účet.

Garanční fond obchodníků s cennými papíry není pojištěním investičního výsledku ani kreditního rizika. Nehradí ztrátu jen proto, že emitent zkrachoval nebo cena klesla.

Ručí skupina za emitenta a zajišťuje její majetek dluhopis?

Bez právního závazku neplatí ani jedno.

To, že emitent patří do známé nebo majetné skupiny, neznamená, že mateřská společnost automaticky odpovídá za jeho dluhy. Musí existovat konkrétní vymahatelné ručení nebo jiný závazek.

Pokud dluhopis vydává účelová společnost, má investor pohledávku vůči tomuto konkrétnímu emitentovi. Majetek dalších firem skupiny není věřitelům automaticky k dispozici. Strukturu pomůže rozklíčovat holding a struktura skupiny a konsolidovaná závěrka.

Má zisková firma na splacení a je nová emise na starou problém?

Zisk není hotovost. A refinancování je běžná praxe.

Účetní zisk a peníze nejsou totéž. Společnost může být zisková, ale mít prostředky vázané v pohledávkách, zásobách nebo investicích. Pro schopnost splácet je proto důležité sledovat cash flow, free cash flow, zadlužení a splatnosti ostatních závazků.

Refinancování dluhu naopak samo o sobě varovným signálem není, je běžnou součástí firemního financování. Rizikové je tehdy, pokud emitent nedokáže vytvářet dost vlastních peněžních toků a je na novém dluhu dlouhodobě existenčně závislý.

Podobně mýtus 24: historie řádných kupónových plateb je pozitivní informace, ale nezaručuje splacení jistiny. Ta bývá výrazně větší jednorázový výdaj a emitent na ni může potřebovat hotovost, prodej majetku nebo refinancování.

Znamená více dluhopisů diverzifikované portfolio?

Rozhoduje počet nezávislých rizik, ne počet položek.

Pokud investor drží několik emisí od společností stejné skupiny, stejného vlastníka nebo ze stejného silně korelovaného sektoru, může být skutečná diverzifikace malá. Ověřit se to dá přes skutečného majitele a spřízněné osoby.

Je státní dluhopis bez rizika a chrání pevný kupón před inflací?

Nižší kreditní riziko neznamená žádné riziko.

Státní dluhopisy mohou mít velmi nízké kreditní riziko oproti řadě firemních emisí, ale bez rizik nejsou. Jejich tržní cena reaguje na změny sazeb a investor nese inflační i měnové riziko.

Pevný kupón zajišťuje nominálně stanovenou platbu, nikoli její kupní sílu. Při vysoké inflaci reálná hodnota kupónů i splacené jistiny klesá. Jinou konstrukci mají protiinflační a indexované dluhopisy.

Jak se mýtům vyhnout

• Číst emisní podmínky, ne jen marketingový leták.
• Prověřit přesného emitenta a jeho finanční situaci.
• Rozlišovat kupón od skutečného výnosu.
• Prověřit zajištění a pořadí pohledávky.
• Ověřit zdroj budoucího splacení jistiny.
• Sledovat likviditu a možnost předčasného prodeje.
• Kontrolovat celkové zadlužení a refinanční potřeby.
• Rozkládat riziko mezi skutečně nezávislé emitenty a sektory.