Co je konsolidovaná účetní závěrka a co z ní zjistit?

Co je konsolidovaná účetní závěrka?

Výkazy sestavené za skupinu ekonomicky propojených společností.

Cílem je zobrazit skupinu tak, jako by šlo o jeden ekonomický celek, nikoli pouze o součet několika samostatných firem. Konsolidace je proces spojení účetních údajů podniků zahrnutých do konsolidačního celku a provedení příslušných úprav.

Důležitou částí je eliminace vybraných vnitroskupinových vztahů, aby aktiva, závazky, výnosy nebo náklady uvnitř skupiny nebyly započítány způsobem, který zkresluje pohled na celek. Konsolidační celek tvoří účetní jednotky zahrnuté do konkrétní závěrky, typicky konsolidující mateřská společnost a podniky, které podle příslušných pravidel do konsolidace vstupují.

Proč nestačí pouze účetní závěrka emitenta?

Emitent může být jen jednou společností ve větší skupině.

Může mít omezené vlastní tržby a peněžní toky, zatímco skutečná provozní činnost probíhá v dceřiných nebo sesterských společnostech. Naopak část dluhu může být umístěna mimo samotného emitenta. Individuální účetní závěrka proto nemusí poskytovat úplný obraz ekonomické situace skupiny.

Konsolidovaná závěrka přitom není prostým součtem závěrek všech firem. Sečtení jednotlivých výkazů by zahrnovalo také transakce a zůstatky mezi společnostmi uvnitř skupiny. Konsolidace tyto vztahy podle příslušné metodiky upravuje nebo eliminuje.

Proč investor potřebuje obě závěrky?

Konsolidace ukazuje ekonomický celek, ale pohledávku máte vůči konkrétní firmě.

Silná skupina automaticky neznamená, že emitent má přímý přístup ke všem aktivům a penězům ostatních společností. Skupina může vlastnit hodnotná aktiva a vytvářet vysoké tržby, ale emitentem dluhopisů může být samostatné SPV bez významné vlastní provozní činnosti. Pokud ostatní členové skupiny za jeho dluh neručí a peněžní toky nejsou smluvně dostupné emitentovi, samotná síla konsolidovaných výsledků věřitele nechrání.

Platí to i opačně. Holdingová společnost může mít v individuální závěrce nízké tržby, protože provozní činnost probíhá v dceřiných firmách. Její ekonomickou situaci pak nelze pochopit bez analýzy podílů, dividend, vnitroskupinového financování a konsolidovaných výsledků.

Co konsolidovaná závěrka obvykle obsahuje?

• Konsolidovanou rozvahu nebo výkaz o finanční pozici.
• Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty, případně další výsledkové výkazy.
• Konsolidovaný přehled o peněžních tocích, pokud je součástí závěrky.
• Konsolidovaný přehled o změnách vlastního kapitálu.
• Přílohu s vysvětlením účetních metod, struktury skupiny a významných položek.

Co v konsolidovaných výkazech sledovat?

V rozvaze i výsledovce jsou pro věřitele zajímavé jiné položky než pro vlastníka:

• Celkovou výši aktiv skupiny a jejich likviditu.
• Celkový úročený dluh a rozdělení na krátkodobou a dlouhodobou část.
• Výši vlastního kapitálu a jeho vývoj mezi obdobími.
• Hotovost a peněžní ekvivalenty.
• Goodwill a další významná nehmotná aktiva.
• Pohledávky, zásoby a dobu jejich obratu.
• Vývoj tržeb a provozní ziskovosti celé skupiny.
• Úrokové a jiné finanční náklady.
• Jednorázové nebo mimořádné vlivy a vývoj marží v čase.

Jak konsolidace ovlivňuje poměrové ukazatele?

Čitatel a jmenovatel musí pocházet ze stejného konsolidačního rozsahu.

Emitent může mít v individuální rozvaze relativně nízký dluh, zatímco další společnosti ve skupině jsou výrazně zadlužené. To ovlivňuje schopnost skupiny poskytovat emitentovi finanční podporu, takže zadluženost je nutné hodnotit na obou úrovních.

Debt/EBITDA i Net Debt/EBITDA mohou mít zcela jinou hodnotu u samotného emitenta a u skupiny. Není správné mechanicky kombinovat konsolidovanou EBITDA s čistým dluhem pouze jedné společnosti nebo naopak.

Znamená konsolidace, že skupina za emitenta ručí?

Ekonomické propojení skupiny nelze zaměňovat za právní garanci.

Konsolidace sama o sobě nevytváří ručení mateřské společnosti za závazky dceřiné společnosti. Pokud má být dluhopis zajištěn ručením jiné společnosti ze skupiny, musí taková povinnost vyplývat z konkrétního právního vztahu.

U účelové společnosti je proto nutné zjistit její přesnou roli. SPV může vydávat dluhopisy a prostředky poskytovat dalším členům skupiny. Konsolidovaná závěrka pomůže pochopit celek, ale pro posouzení konkrétní emise je stále zásadní tok peněz, smluvní vztahy, zajištění a právní odpovědnost jednotlivých společností.

Na co se zaměřit v příloze?

• Seznam a strukturu společností zahrnutých do konsolidace.
• Použité účetní a konsolidační metody.
• Změny konsolidačního celku.
• Významné akvizice a prodeje společností.
• Transakce se spřízněnými osobami.
• Strukturu finančního dluhu.
• Zajištění a zástavy.
• Podmíněné závazky a ručení.
• Události po rozvahovém dni.

Jak konsolidovanou závěrku emitenta analyzovat?

• Nejprve zjistit, která právnická osoba skutečně vydala dluhopis.
• Projít individuální účetní závěrku emitenta.
• Zmapovat holding a strukturu skupiny.
• Najít nejnovější konsolidovanou závěrku, pokud existuje.
• Ověřit rozsah konsolidačního celku.
• Porovnat individuální a konsolidovaný dluh.
• Porovnat individuální a konsolidovanou hotovost a cash flow.
• Zkontrolovat vnitroskupinové půjčky a další vztahy.
• Prověřit ručení a zajištění mezi členy skupiny.
• Spočítat hlavní ukazatele na konzistentní bázi.
• Sledovat změny struktury skupiny mezi jednotlivými roky.

Jaké varovné signály sledovat?

• Emitent je slabé SPV, zatímco aktiva a cash flow jsou v jiných společnostech.
• Výrazně vyšší zadlužení skupiny než samotného emitenta.
• Velké a obtížně vysvětlitelné vnitroskupinové pohledávky.
• Časté přesuny aktiv mezi společnostmi ve skupině.
• Významné ručení za závazky jiných členů holdingu.
• Rychlé změny konsolidačního celku.
• Výrazný goodwill po akvizicích.
• Slabé konsolidované provozní cash flow.
• Nesoulad mezi prezentovanými skupinovými ukazateli a účetními výkazy.
• Chybějící nebo obtížně dostupné skupinové informace u složité struktury.