Shrnutí
Diverzifikace dluhopisového portfolia znamená rozložení investovaných peněz mezi více nezávislých zdrojů rizika. Nestačí pouze vlastnit větší počet dluhopisů. Důležité je sledovat, zda portfolio není koncentrované do jednoho emitenta, skupiny propojených firem, sektoru, splatnosti, měny nebo stejného typu rizika. Diverzifikace nedokáže odstranit možnost ztráty, ale může omezit dopad selhání jedné emise nebo jednoho emitenta na celé portfolio.
Co je diverzifikace dluhopisového portfolia?
Rozdělení kapitálu mezi skutečně odlišná rizika, ne jen mezi více papírů.
Smyslem je zabránit tomu, aby problém jednoho emitenta nebo jednoho segmentu způsobil nepřiměřeně velkou ztrátu celého portfolia. Deset emisí ale nemusí znamenat deset nezávislých investic. Několik dluhopisů může vydávat stejná skupina, firmy mohou působit ve stejném odvětví nebo mohou být všechny závislé na stejném ekonomickém faktoru.
Největší význam má diverzifikace při omezení specifického rizika jednotlivého emitenta. Pokud jeden dlužník selže, jeho dopad na rozumně rozložené portfolio je menší než u portfolia, kde tvoří dominantní pozici.
Neodstraní ale celotržní pohyb úrokových sazeb, systémovou krizi, inflaci ani obecný růst kreditních spreadů. Může pomoci rozložit jejich dopad, pokud jsou části portfolia vůči těmto faktorům různě citlivé. Diverzifikace je nástroj řízení rizika, ne garance výnosu.
Podle čeho lze portfolio diverzifikovat?
- Podle jednotlivých emitentů.
- Podle ekonomických skupin a skutečných majitelů.
- Podle odvětví.
- Podle zemí a regionů.
- Podle měn.
- Podle splatností.
- Podle úrokové struktury, tedy pevné a proměnné sazby.
- Podle seniority a zajištění.
- Podle kreditní kvality a likvidity.
- Podle typu emitenta: stát, banka, obec nebo korporace.
| Portfolio A | Portfolio B | |
|---|---|---|
| Největší emitent | 70 % | 10 % |
| Zbytek portfolia | 30 % ostatní emitenti | 90 % více dalších emitentů |
| Dopad jeho defaultu | Velmi silný | Při jinak stejných podmínkách menší |
Co je falešná diverzifikace?
Více emisí a více názvů ještě neznamená více dlužníků.
Investor může vlastnit tři různé dluhopisy stejného emitenta s různými ISIN, kupóny a splatnostmi. Z pohledu kreditního rizika ale zůstává zásadně závislý na stejné společnosti. Více emisí jednoho dlužníka proto není plnohodnotnou diverzifikací.
Ještě méně zjevná je koncentrace uvnitř podnikatelské skupiny. Investor může vlastnit dluhopisy několika právně odlišných SPV, která patří do stejného holdingu, financují stejný projekt nebo závisejí na stejném zdroji peněžních toků.
Modelově: investor drží dluhopisy společností Projekt Alpha s.r.o., Projekt Beta s.r.o., Projekt Gamma s.r.o. a Finance Holding s.r.o. Formálně jsou to čtyři emitenti. Pokud ale všechny ovládá stejná skupina a jejich schopnost splácet závisí na stejném realitním projektu, ekonomická diverzifikace je velmi nízká.
Diverzifikace podle emise vs. podle emitenta
Pro kreditní riziko je podstatná ta druhá.
Podle emise
- Co znamená
- Více různých ISIN
- Může jít o
- Stejného emitenta
- Vliv na kreditní koncentraci
- Nemusí ji výrazně snížit
Podle emitenta
- Co znamená
- Více skutečně nezávislých dlužníků
- Může jít o
- Rozložení kreditní expozice mezi firmy
- Vliv na kreditní koncentraci
- Snižuje ji přímo
Jak vzniká koncentrace v sektorech a splatnostech?
Dvě roviny, kde se koncentrace vytváří nejsnáz.
Firmy ve stejném odvětví často reagují podobně na hospodářský cyklus, regulaci, ceny vstupů nebo změny poptávky. Portfolio složené jen z developerských společností může být citlivé na pokles realitního trhu a dražší financování, i když obsahuje více různých emitentů.
Rozložení splatností zase omezuje situaci, kdy velká část portfolia dospěje ve stejném okamžiku. Kombinace kratších, středních a delších splatností současně rozkládá úrokové a reinvestiční riziko, protože jednotlivé dluhopisy reagují na změny sazeb rozdílně.
Splatnostní žebřík neboli bond ladder je přístup, při kterém jsou dluhopisy rozloženy do postupně navazujících termínů. Část portfolia se tak pravidelně vrací investorovi a může být znovu investována podle tehdejších podmínek.
| Část portfolia | Splatnost |
|---|---|
| 20 % | 1 rok |
| 20 % | 2 roky |
| 20 % | 3 roky |
| 20 % | 4 roky |
| 20 % | 5 let |
Jde o ilustraci principu, nikoli doporučené rozložení pro konkrétního investora.
Podobně lze kombinovat pevně a proměnně úročené dluhopisy, které mají jinou citlivost na změnu tržních sazeb. U měn je ale nutná opatrnost: více měn může rozložit část expozice, současně ale vytváří měnové riziko pro investora, jehož výdaje jsou převážně v korunách. Měnová diverzifikace proto není automaticky snížením celkového rizika.
Kde vzniká skrytá koncentrace v kvalitě, senioritě a likviditě?
Tři roviny, kde se portfolia nejčastěji koncentrují nevědomky.
Portfolio může kombinovat konzervativnější a rizikovější dluhopisy, ale vyšší kupón rizikovější emise nelze zaměňovat za vyšší jistotu výnosu. U každé pozice je nutné hodnotit kreditní riziko samostatně.
Seniorní, podřízené, zajištěné a nezajištěné dluhopisy mají při problémech emitenta rozdílné postavení. Rozložení mezi struktury profil portfolia mění, ale kvalita zajištění se musí posuzovat konkrétně. Samotný štítek zajištěný nestačí.
A konečně portfolio složené jen z obtížně obchodovatelných emisí je problematické při potřebě rychle získat hotovost. Sledujte, jaká část je obchodovatelná na sekundárním trhu, jaké jsou bid-ask spready a zda existují aktivní kotace. Při stresu na trhu mohou méně likvidní dluhopisy ztratit kupující a jejich spread se výrazně rozšířit.
Kolik dluhopisů je potřeba?
Univerzální číslo neexistuje. Rozhoduje velikost pozic a jejich závislost.
Portfolio dvaceti dluhopisů může být koncentrovanější než portfolio deseti, pokud většinu z nich vydávají propojené firmy ze stejného sektoru. Praktickým prvním krokem je vypočítat procentní podíl každého emitenta, skupiny a sektoru na celkové hodnotě portfolia.
| Kategorie | Podíl portfolia | Otázka k prověření |
|---|---|---|
| Největší emitent | 25 % | Jaký dopad by měl jeho default? |
| Jeden holding | 40 % | Nejsou různí emitenti ve skutečnosti propojení? |
| Reality | 55 % | Není portfolio příliš závislé na jednom sektoru? |
| Jedna měna | 90 % | Je měnová koncentrace záměrná? |
| Splatnost do 2 let | 60 % | Nevzniká vysoké reinvestiční riziko v jednom období? |
| Podíl emitenta | Předpokládaná ztráta na pozici | Dopad na portfolio |
|---|---|---|
| 50 % | 100 % | −50 % |
| 20 % | 100 % | −20 % |
| 10 % | 100 % | −10 % |
| 5 % | 100 % | −5 % |
Jde o zjednodušený model bez započtení výnosů ostatních pozic, recovery rate, daní a dalších faktorů. Ani při defaultu totiž nemusí být ztráta 100 %. Část pohledávky může být uspokojena ze zajištění nebo z insolvenčního řízení. Recovery rate ale předem není jistá, takže na očekávané částečné splacení nelze spoléhat jako na náhradu diverzifikace.
Jak prověřit skutečnou nezávislost emitentů?
- Ověřit skutečného majitele.
- Projít holdingovou strukturu.
- Zkontrolovat spřízněné osoby.
- Prověřit vzájemné půjčky a pohledávky.
- Zjistit, zda emitenti financují stejný projekt.
- Ověřit ručení mateřské společnosti.
- Zkontrolovat společné managementy a statutární orgány.
- Analyzovat, odkud jednotlivé společnosti generují cash flow.
Checklist diverzifikace
- Jaký podíl tvoří největší emitent?
- Kolik portfolia připadá na jednu ekonomickou skupinu?
- Nejsou emitenti propojeni přes skutečného majitele?
- Jaký podíl tvoří jeden sektor?
- Jak jsou rozloženy splatnosti?
- Kolik portfolia má pevnou a kolik proměnnou sazbu?
- Jaké měny portfolio obsahuje?
- Jaká je kreditní kvalita jednotlivých emitentů?
- Jaký podíl tvoří podřízené nebo nezajištěné dluhopisy?
- Jak likvidní jsou jednotlivé emise?
- Jaký dopad by měl default největší pozice?
- Jaký dopad by měl současný problém několika propojených emitentů?
Diverzifikace přitom není jednorázový úkon. Podíly jednotlivých pozic se mění s nákupy, prodeji, splatnostmi a pohybem tržních cen. Měnit se může i vlastnická struktura emitenta nebo jeho finanční situace. Rebalancování znamená úpravu portfolia zpět k zamýšlenému rozložení rizika, například snížením příliš velké pozice nebo směrováním nového kapitálu jinam.
Státní dluhopis má jiný profil kreditního rizika než korporátní emise a může reagovat na ekonomický vývoj odlišně. Ani on ale není bez rizik, například úrokového nebo inflačního.
| Chyba | Proč je problém |
|---|---|
| Počítání dluhopisů místo emitentů | Více emisí může nést stejné kreditní riziko. |
| Ignorování holdingových vazeb | Formálně různé firmy mohou záviset na stejném zdroji. |
| Příliš vysoká váha jedné pozice | Default jednoho emitenta poškodí celé portfolio. |
| Koncentrace v jednom sektoru | Více emitentů může zasáhnout stejný ekonomický šok. |
| Stejné splatnosti | Zvyšují koncentraci reinvestičního rizika v jednom období. |
| Ignorování likvidity | Při potřebě prodeje nemusí existovat poptávka. |
| Honba za nejvyšším kupónem | Portfolio se koncentruje v rizikovějších emitentech. |
Časté otázky
Co je diverzifikace?
Rozložení kapitálu mezi více nezávislých zdrojů rizika.
Stačí mít hodně dluhopisů?
Ne. Rozhoduje skutečná ekonomická nezávislost pozic.
Co je nejdůležitější sledovat?
Emitenta, skupinu, sektor, splatnost, měnu, likviditu a strukturu dluhu.
Odstraní diverzifikace riziko defaultu?
Ne. Omezuje jeho dopad na celé portfolio.
Je více emisí jednoho emitenta diverzifikace?
Z pohledu kreditního rizika jen omezeně.
Pomáhá rozložení splatností?
Ano, může rozkládat úrokové a reinvestiční riziko.
Je diverzifikace jednorázová?
Ne. Portfolio je potřeba průběžně kontrolovat.
Související pojmy
- Kreditní riziko dluhopisu
- Diverzifikace omezuje koncentraci na jednoho dlužníka.
- Úrokové riziko
- Rozložení splatností mění citlivost portfolia.
- Reinvestiční riziko
- Splatnostní žebřík rozkládá reinvestování v čase.
- Měnové riziko
- Více měn mění měnovou expozici portfolia.
- Likvidita dluhopisu
- Portfolio se hodnotí i podle možnosti výstupu.
- Minimální investice do dluhopisu
- Kolik je technické minimum a co ho určuje.
- Dluhopisový fond vs. přímý nákup
- Dvě cesty k dluhopisové expozici a jejich rozdíly.
- Emitent
- Základní jednotka kreditní diverzifikace.
- Holding a struktura skupiny
- Odhaluje falešnou diverzifikaci mezi propojenými emitenty.
- Spřízněné osoby
- Mohou vytvářet skrytou ekonomickou koncentraci.
- Default
- Diverzifikace omezuje dopad selhání jedné pozice.
- Recovery rate
- Určuje, jaká část pohledávky se může vrátit.
Obsah má vzdělávací a informační charakter a nepředstavuje investiční doporučení. U konkrétní emise je vždy potřeba pracovat s její aktuální dokumentací a individuálně posoudit rizika emitenta i samotného dluhopisu.