Pro koho dluhopisy nejsou a kdy mohou být nevhodnou investicí?

Jsou dluhopisy vhodné pro každého?

Ne. Vhodnost se ale posuzuje u konkrétní emise, ne u celé kategorie.

Rozdíl je mezi kvalitním státním dluhopisem, likvidním bankovním dluhopisem a malou korporátní emisí bez aktivního sekundárního trhu. Nelze proto říct, že určitá skupina investorů má automaticky odmítnout všechny dluhopisy. Lze ale pojmenovat situace, ve kterých konkrétní emise nesedí.

Hodí se dluhopis na peníze, které můžete potřebovat hned?

Finanční rezerva má jiné požadavky než kapitál odložený na roky.

Pokud investor ví, že peníze může potřebovat během několika měsíců, dlouhodobý nebo nelikvidní dluhopis nemusí být vhodný. Před splatností nemusí existovat kupující a prodej může být možný jen za cenu nižší než pořizovací. Rozvádí to heslo likvidita dluhopisu.

S tím souvisí i očekávání jistoty. Dluhopis není bankovní vklad a nevztahuje se na něj systém pojištění vkladů stejným způsobem jako na peníze u banky. Pokud je vaší hlavní prioritou zákonná ochrana způsobilého vkladu a snadná dostupnost peněz, přečtěte si dluhopis vs. spořicí účet a termínovaný vklad a proč se dluhopisy nepojišťují jako vklady.

Co když nechcete nebo neumíte prověřovat emitenta?

U přímého nákupu je analýza dlužníka podstatou celé investice.

Nestačí znát kupón a datum splatnosti. Je potřeba prověřit hospodaření společnosti, zadlužení, cash flow, vlastnickou strukturu, účel emise a zdroj budoucího splacení. Postup popisuje jak prověřit emitenta a jak číst parametry emise.

Zvlášť rizikové je vybírat podle nejvyššího procenta. Kupón je smluvní parametr, nikoli potvrzení, že platbu skutečně dostanete. Vysoká sazba často souvisí s vyšším kreditním rizikem nebo nižší likviditou, takže výběr podle procent systematicky směřuje k rizikovějším emitentům.

A konečně: u každé emise existuje určitá pravděpodobnost, že emitent nesplní. U některých velmi nízká, u jiných významná. Investor, který psychologicky ani finančně neunese ztrátu části vložené částky, by měl rizikovější korporátní emise zvažovat mimořádně opatrně. Co se v takovém případě děje, popisuje default.

Kdy je kapitál příliš malý na rozložení rizika?

Vysoké minimum a malé portfolio se vylučují.

Některé emise mají minimální investici v desítkách či stovkách tisíc korun. Při omezeném kapitálu pak jediná emise tvoří příliš velkou část portfolia.

Hodí se dluhopis na aktivní obchodování nebo na zapomenutí?

Obojí u korporátních emisí naráží.

Řada menších emisí není aktivně obchodována. Dluhopis se dá relativně snadno koupit při úpisu, ale později se ukáže, že pro něj neexistuje dostatečný sekundární trh. Pro investora, který chce často měnit portfolio, jsou takové emise nevhodné.

Opačný extrém je stejně problematický. Finanční situace emitenta se může během několikaleté splatnosti výrazně změnit, takže je potřeba sledovat výroční zprávy, účetní závěrky, nové zadlužování, refinancování a změny vlastnické struktury. Přístup koupím a za pět let se podívám je u rizikovějších emisí problematický.

Stačí spolehnout se na slova zajištěno a schváleno?

Ani jedno není náhrada vlastní analýzy.

Označení zajištěný dluhopis působí bezpečně, ale musíte vědět, čím je emise zajištěna, jakou hodnotu majetek má, kdo má jaké pořadí a jak by realizace probíhala. Bez toho nelze kvalitu zajištění posoudit.

Podobně schválený prospekt není potvrzením bezpečnosti investice ani bonity emitenta. Kdo považuje jeho existenci za náhradu vlastní analýzy, podceňuje kreditní riziko. Roli regulátora vysvětluje heslo ČNB, přehled dalších podobných omylů najdete v nejčastějších mýtech.

Co když horizont nesedí nebo vás rozhodí kolísání ceny?

Splatnost emise musí odpovídat tomu, kdy peníze potřebujete.

Pokud je dluhopis splatný za pět let a peníze budete potřebovat za rok, vzniká nesoulad horizontu. Prodej před splatností nemusí být možný za původní cenu a u nelikvidní emise nemusí být realizovatelný vůbec.

Dluhopis navíc může mít předem stanovené peněžní toky a přesto kolísat na ceně. Růst úrokových sazeb, zhoršení bonity nebo pokles likvidity ji snižují. Kdo sleduje průběžnou tržní hodnotu, musí rozumět rozdílu mezi tržní cenou a očekávaným splacením při řádném plnění. Mechanismus popisuje úrokové riziko.

Dá běžný dluhopis růstový potenciál nebo ochranu před inflací?

Běžný dluhopis nedává ani jedno.

Výnos běžného dluhopisu je omezen konstrukcí jeho peněžních toků. Když se firmě mimořádně daří, držitel nemá stejný neomezený potenciál jako akcionář, jak rozvádí dluhopis vs. akcie. Investor zaměřený na dlouhodobý kapitálový růst proto bude preferovat jinou skladbu aktiv.

A pevný kupón nechrání kupní sílu peněz. Pokud inflace převýší nominální výnos, reálný výsledek může být nízký nebo záporný. Odlišnou konstrukci mají indexované a protiinflační dluhopisy.

Proč se plete emitent se skupinou a podceňuje refinancování?

Dvě nejčastější příčiny nepříjemných překvapení.

Dluhopis může vydávat účelová společnost, zatímco marketing pracuje se jménem celé skupiny. Musíte vědět, která právnická osoba je skutečným dlužníkem a zda existuje ručení mateřské společnosti. Majetek skupiny není automaticky majetkem emitenta ani k dispozici vlastníkům dluhopisů. Strukturu pomůže rozklíčovat holding.

Emitent navíc nemusí mít peníze na jistinu připravené roky dopředu. Může počítat s provozním cash flow, prodejem aktiva, úvěrem nebo novou emisí. Pokud je splacení silně závislé na budoucím refinancování, přebíráte i riziko, že financování nebude dostupné za potřebných podmínek.

Znamená to, že konzervativní investor dluhopisy mít nemůže?

Ne. Kategorie je široká a rizika se v ní liší o řády.

Konzervativní investor může využívat některé typy kvalitních dluhopisů, ale to neznamená, že je pro něj vhodná každá korporátní emise. Vhodnost se posuzuje na úrovni konkrétního nástroje a celého portfolia.

Pro začátečníky platí totéž. Dluhopisy mohou být vhodné, pokud investor rozumí jejich fungování a vybírá nástroje odpovídající svým znalostem. Přímý výběr malých korporátních emisí ale vyžaduje poměrně detailní analýzu výkazů, emisních podmínek a finanční struktury emitenta.

Kdo analyzovat nechce nebo nemá kapitál na širokou diverzifikaci, může zvažovat dluhopisový fond. Ten ale nemá pevnou individuální splatnost a jeho hodnota kolísá, takže jde o odlišný nástroj, ne bezrizikovou náhradu. A pro krátkodobou rezervu mohou mít vkladové produkty prostě jiné vlastnosti; rozhoduje účel peněz, horizont a požadovaná likvidita, ne nabízená sazba.

Jak poznat, že konkrétní emisi raději vynechat

• Nerozumím tomu, z čeho má emitent splatit jistinu.
• Nedokážu dohledat dostatečné informace o emitentovi.
• Vysoký kupón je jediný důvod, proč mě investice láká.
• Jedna emise by tvořila nepřiměřeně velkou část mého majetku.
• Peníze budu pravděpodobně potřebovat před splatností.
• Nerozumím zajištění nebo senioritě pohledávky.
• Počítám s tím, že dluhopis prodám, ale neexistuje aktivní trh.
• Nejsem připraven na možnost částečné nebo úplné ztráty.

Co si ověřit před nákupem

• Kdo je přesným emitentem.
• Jaký je účel emise.
• Jaké je zadlužení a cash flow společnosti.
• Z čeho má být splacena jistina.
• Jaká je splatnost a možnost předčasného prodeje.
• Zda a jak je emise zajištěna.
• Jaké je pořadí pohledávky.
• Jaká je minimální investice a dopad na diverzifikaci.
• Jaký je skutečný výnos, nikoli jen kupón.
• Co se stane při defaultu emitenta.