Dluhopis vs. akcie: jaký je mezi nimi rozdíl?

Věřitel, nebo spoluvlastník?

Tohle je celý rozdíl. Zbytek jsou jeho důsledky.

Dluhopis je cenný papír, se kterým je spojeno právo na splacení dlužné částky a případně další práva podle emisních podmínek. Investor poskytuje emitentovi kapitál a vystupuje vůči němu jako věřitel, nikoli jako spoluvlastník společnosti.

Akcie je naopak majetkový cenný papír představující podíl na akciové společnosti. Akcionář má práva vyplývající ze zákona a stanov, například právo podílet se za stanovených podmínek na rozhodování a na rozdělení zisku, pokud je dividenda schválena.

Při koupi dluhopisu tedy investor nevlastní část podnikání emitenta, má vůči němu pohledávku. U akcie je naopak účasten na vlastním kapitálu společnosti. Tenhle rozdíl určuje výnos, rozhodovací práva i pořadí při finančních problémech firmy.

Jak se na obojím vydělává?

U dluhopisu z kupónu a splacení, u akcie z ceny a dividendy.

Na dluhopisu investor vydělává kupónovými platbami, rozdílem mezi pořizovací a splacenou hodnotou a případným růstem tržní ceny při prodeji před splatností. Celkový výsledek závisí na nákupní ceně, peněžních tocích, době držení, tržních sazbách, kreditním riziku a případném předčasném prodeji. Podrobně v hesle výnos dluhopisu.

Na akcii vydělává růstem tržní ceny, dividendami, pokud je společnost vyplácí, a případně dalšími majetkovými právy. Výplata dividendy ale není automatická. Závisí na hospodaření společnosti, rozhodnutí příslušného orgánu a právních podmínkách pro rozdělení zisku.

Jak se liší splatnost dluhopisu a akcie?

Dluhopis má konec, akcie ne.

Klasický dluhopis má stanovený den splatnosti, kdy má emitent podle podmínek splatit jistinu. Akcie nemá obdobné datum, ke kterému by společnost byla povinna vrátit původní investici. Akcionář obvykle získává peníze prodejem akcie jinému investorovi.

U obou nástrojů je dřívější výstup možný prodejem na sekundárním trhu, pokud existuje dostatečná likvidita. U dluhopisu může být tržní cena před splatností nad i pod nominální hodnotou. U akcie cenu určuje průběžně trh a neexistuje nominál, ke kterému by se musela k určitému datu vrátit.

Jaká rizika nese která strana?

Držitel dluhopisu nese hlavně tato:

• Kreditní riziko emitenta.
• Úrokové riziko při změně tržních sazeb.
• Likviditní riziko při prodeji před splatností.
• Inflační riziko u pevného kupónu.
• Reinvestiční riziko po splatnosti nebo kupónu.
• Měnové riziko u cizoměnových emisí.
• Rizika konkrétních emisních podmínek a zajištění.

Akcionář nese jiná

• Pokles tržní ceny společnosti.
• Zhoršení hospodaření a ziskovosti.
• Nevyplacení dividendy.
• Ředění podílu při vydání nových akcií.
• Sektorové a makroekonomické riziko.
• Likviditní a měnové riziko.
• Riziko zásadní ztráty hodnoty při úpadku společnosti.

Jak na dluhopisy a akcie působí sazby a inflace?

U dluhopisů je vazba přímější, u akcií složitější.

Růst požadovaných výnosů obvykle snižuje cenu existujícího pevně úročeného dluhopisu, jak popisuje heslo repo sazba ČNB. Akcie sazby ovlivňují také, například přes náklady financování firem a diskontování budoucích zisků, ale vztah je složitější a závisí na konkrétní společnosti.

U dluhopisu s pevným kupónem vysoká inflace snižuje reálnou hodnotu budoucích plateb. Akcie může část inflace promítnout do cen svých produktů, ale záleží na cenové síle a konkurenci. Ani akcie proto nejsou automatickou ochranou proti inflaci.

Podobně opatrně je nutné přistupovat k volatilitě a likviditě. Kvalitní dluhopisy bývají cenově stabilnější, ale není to pravidlo: dlouhý dluhopis při prudké změně sazeb nebo rizikový korporátní dluhopis při zhoršení bonity ztratí hodnotu také. A akcie velké veřejně obchodované společnosti může být mnohem likvidnější než malá korporátní emise.

Může jedna firma vydat dluhopis i akcii?

Volba mezi dluhem a novým kapitálem je rozhodnutí emitenta, ne vlastnost trhu.

Společnost může získávat kapitál vlastním i dluhovým financováním. Investor tak může být vůči stejné firmě věřitelem prostřednictvím dluhopisu, vlastníkem prostřednictvím akcie, nebo obojím.

Dluhové financování umožňuje získat kapitál bez vydání nového vlastnického podílu, ale vytváří povinnost splácet dluh a úroky. Vydání nových akcií nárok na pevné splacení nedává, může ale ředit podíl stávajících akcionářů. Volba závisí na kapitálové struktuře, ceně financování a strategii firmy. Souvisejícím pojmem je finanční páka.