Shrnutí
Bankovní vklad a dluhopis jsou dva odlišné finanční produkty s rozdílným právním i ekonomickým režimem. Způsobilé bankovní vklady jsou chráněny zákonným systémem pojištění vkladů, zatímco dluhopis je investiční cenný papír. Investor jeho koupí poskytuje kapitál emitentovi a přijímá jeho kreditní riziko. Pokud emitent dluhopis nesplatí, Garanční systém finančního trhu tuto investiční ztrátu z Fondu pojištění vkladů nenahrazuje.
Jsou dluhopisy pojištěné stejně jako peníze na účtu?
Ne. Zákon o bankách cenné papíry z pojištění vkladů výslovně vylučuje.
Česká úprava systému pojištění pohledávek z vkladů se vztahuje na zákonem vymezené vklady. Zákon o bankách výslovně stanoví, že se systém nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry. Dluhopis je cenný papír, a proto do tohoto systému nespadá.
Vklad je svěřený peněžní prostředek představující závazek vůči vkladateli na jeho výplatu, typicky zůstatek na běžném, spořicím nebo termínovaném účtu. Dluhopis je oproti tomu cenný papír, se kterým je spojeno právo na splacení dlužné částky a případně další práva podle emisních podmínek. Investor se jeho koupí stává věřitelem konkrétního emitenta.
Jak funguje pojištění bankovních vkladů?
Zajišťuje jej Garanční systém finančního trhu prostřednictvím Fondu pojištění vkladů.
Standardní limit náhrady činí 100 % pojištěného vkladu do ekvivalentu 100 000 EUR na jednoho vkladatele u jedné instituce, přičemž právní úprava zná i zvláštní režimy pro některé dočasně vysoké zůstatky.
Do pojištění typicky spadají běžné účty, spořicí účty, termínované vklady a další zákonem způsobilé kreditní zůstatky. Nespadají do něj dluhopisy, akcie, podílové listy, směnky a jiné cenné papíry ani podřízený dluh v případech vymezených zákonem.
Vklad vs. dluhopis
Dva produkty, které vypadají podobně a chovají se úplně jinak.
Bankovní vklad
- Co to je
- Depozitní produkt u banky
- Pojištění vkladů
- Za zákonných podmínek se uplatní
- Ochrana
- Standardně do ekvivalentu 100 000 EUR na vkladatele
- Kdo nese riziko
- Systém chrání vkladatele při selhání instituce
- Povaha výnosu
- Úrok za uložení peněz
Dluhopis
- Co to je
- Investiční cenný papír vydaný emitentem
- Pojištění vkladů
- Nevztahuje se
- Ochrana
- Návratnost závisí na emitentovi a podmínkách emise
- Kdo nese riziko
- Investor nese kreditní a další rizika emitenta
- Povaha výnosu
- Kupón souvisí také s podstupovaným rizikem
Proč stát chrání vklady zvláštním systémem?
Pojištění vkladů má i funkci stabilizační, ne jen kompenzační.
Česká národní banka uvádí dvě hlavní funkce: preventivní, kdy systém pomáhá omezovat riziko panických výběrů vkladů, a sanační, tedy ochranu vkladatelů při selhání úvěrové instituce.
Investiční produkty fungují na jiném principu. Investor vědomě vybírá aktivum s určitým poměrem očekávaného výnosu a rizika. U korporátního dluhopisu je schopnost emitenta splácet jedním ze základních rizik, která má investor před nákupem posoudit. Emitent nabízející vyšší úrok tím může kompenzovat vyšší kreditní, likviditní nebo strukturální riziko.
Kdyby veřejný systém automaticky nahrazoval ztráty z defaultu každého emitenta, přesunula by se podstatná část kreditního rizika z investora na garanční mechanismus. Investor by měl menší motivaci rozlišovat kvalitu emitentů a rizikovější společnosti by mohly snáze získávat financování. Současný systém proto ochranu vkladů a investiční riziko cenných papírů odděluje.
| Produkt | Modelová částka | Pojištění vkladů |
|---|---|---|
| Způsobilý termínovaný vklad | 500 000 Kč | Za zákonných podmínek ano |
| Dluhopis vydaný stejnou bankou | 500 000 Kč | Ne, nejde o pojištěný vklad |
Investor tak může mít u stejné instituce dva produkty se zcela odlišným režimem ochrany. Rozhodující je povaha produktu, ne to, kdo jej vydal.
Totéž platí u státního dluhopisu: jeho kreditní riziko je spojeno se schopností státu plnit své závazky, ale bankovním depozitem se tím nestává. Ani hypoteční zástavní list, tedy zvláštní druh krytého dluhopisu s vlastním právním režimem, není bankovním vkladem.
Je zajištění totéž co pojištění?
Zajištění dává další zdroj uspokojení, nikoli zákonnou náhradu.
Zajištění dluhopisu může věřiteli poskytnout další zdroj uspokojení pohledávky, například prostřednictvím zástavy nebo ručení. Jeho skutečná hodnota však závisí na právní kvalitě, pořadí, hodnotě a realizovatelnosti.
Podobně Garanční fond obchodníků s cennými papíry řeší jiný problém: za zákonných podmínek neschopnost obchodníka vydat zákaznický majetek. Nekryje pokles hodnoty investice ani default emitenta.
| Situace | Co se stalo | Možný ochranný režim |
|---|---|---|
| Selže banka s pojištěným vkladem | Není schopna dostát závazkům vůči vkladateli | Může se uplatnit pojištění vkladů |
| Selže obchodník s cennými papíry | Není schopen vydat zákaznický majetek | Za zákonných podmínek GFOCP |
| Selže emitent dluhopisu | Nesplatí jistinu nebo kupón | Kreditní riziko investice; garanční systémy ztrátu nenahrazují |
Co má investor místo pojištění prověřovat?
Absence pojištění neznamená, že je každý dluhopis špatná investice. Znamená, že ochranu si investor musí vytvořit sám, analýzou dlužníka:
- Finanční zdraví emitenta a výši i strukturu zadlužení.
- Debt/EBITDA a Net Debt/EBITDA.
- Úrokové krytí a DSCR.
- Cash flow a free cash flow.
- Vlastní kapitál a jeho vývoj.
- Splatnosti ostatního dluhu.
- Zajištění a jeho právní kvalitu.
- Pořadí pohledávky investora, tedy senioritu.
- Holdingovou strukturu a ručení.
- Účetní závěrky, výroční zprávy a audit.
- Emisní podmínky a prospekt, pokud existuje.
Dluhopis je závazek konkrétního dlužníka. Atraktivní kupón, krátká splatnost nebo zajištění samy o sobě neříkají, zda bude mít emitent v okamžiku splatnosti dostatek peněz. Základem je analýza ekonomiky společnosti a zdroje budoucího splacení.
Pokud se emitent dostane do insolvence, je držitel dluhopisu věřitelem. Míra uspokojení závisí na majetku dlužníka, pořadí pohledávek, zajištění a průběhu řízení. Investor nemusí získat zpět celou jistinu. V praxi mohou existovat různé záruky, úvěrové pojištění nebo jiné mechanismy přenosu rizika, ale nejde o automatické zákonné pojištění srovnatelné s Fondem pojištění vkladů. U konkrétní emise je nutné ověřit, jaká ochrana skutečně existuje a kdo ji poskytuje.
| Omyl | Správně |
|---|---|
| Dluhopis je něco jako termínovaný vklad s vyšším úrokem. | Jde o investiční cenný papír s jiným rizikovým a právním režimem. |
| Když dluhopis vydá banka, je pojištěný do 100 000 EUR. | Pojištění se vztahuje na způsobilé vklady, ne na cenné papíry banky. |
| Když emisi schválila ČNB, stát garantuje splacení. | Schválení dokumentace není garancí návratnosti. |
| Zajištěný dluhopis je totéž jako pojištěný dluhopis. | Zajištění a pojištění vkladů jsou rozdílné mechanismy. |
| GFOCP zaplatí, když emitent zkrachuje. | GFOCP nekryje kreditní selhání emitenta. |
Časté otázky
Jsou bankovní vklady pojištěné?
Způsobilé vklady ano, za zákonných podmínek.
Jaký je standardní limit?
100 % do ekvivalentu 100 000 EUR na vkladatele u jedné instituce.
Jsou dluhopisy součástí tohoto pojištění?
Ne.
Proč?
Dluhopis je cenný papír a investice, nikoli způsobilý pojištěný vklad.
Kdo nese riziko nesplacení dluhopisu?
Investor jako věřitel emitenta.
Kryje GFOCP default emitenta?
Ne.
Je zajištěný dluhopis pojištěný?
Ne. Zajištění je jiný právní mechanismus.
Související pojmy
- Garanční fond obchodníků s cennými papíry
- Druhý ochranný systém, který ale default nekryje.
- Default
- Situace, kdy emitent neplní své závazky.
- Kreditní riziko dluhopisu
- Základní riziko, které investor přijímá.
- Emitent
- Subjekt odpovědný za splacení dluhopisu.
- Bankovní dluhopis
- Ani dluhopis banky není pojištěným vkladem.
- Dluhopis vs. spořicí účet a termínovaný vklad
- Investiční papír proti bankovnímu vkladu.
- Podřízený dluhopis
- Zvláštní pořadí uspokojení, také bez pojištění.
- Zajištění dluhopisu
- Jiný mechanismus ochrany věřitele.
- Insolvence emitenta
- Relevantní při úpadku emitenta.
- Jak koupit dluhopis
- Před nákupem znát rozdíl mezi investicí a depozitem.
Obsah má vzdělávací a informační charakter a nepředstavuje investiční doporučení. U konkrétní emise je vždy potřeba pracovat s její aktuální dokumentací a individuálně posoudit rizika emitenta i samotného dluhopisu.