Zdanění dluhopisů u právnických osob: jak se daní výnos a prodej?

Jak se obecně zdaňují příjmy právnických osob?

Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.

U českého daňového rezidenta, tedy právnické osoby, vstupuje investice do dluhopisů do širšího daňového a účetního režimu společnosti, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. Na rozdíl od soukromého investora se u firmy nelze dívat pouze na okamžik přijetí kupónu: význam má také způsob účtování, ocenění cenného papíru a případný prodej nebo splacení.

Základní sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %. Platí, pokud se na konkrétního poplatníka nevztahuje zvláštní sazba: základní investiční fond má za splnění zákonných podmínek sazbu 5 %. Pro běžnou obchodní společnost, tedy s.r.o. nebo a.s., je výchozí sazbou 21 %.

Jak se daní kupón u právnické osoby?

Standardně vstupuje do obecného základu daně, ne do konečné srážky.

Emitent při výplatě úroku právnické osobě obecně neuplatňuje stejný konečný režim 15% srážkové daně, který se používá u vybraných příjmů fyzických osob. Právnická osoba proto musí výnos správně zachytit v účetnictví a zohlednit jej při stanovení daňové povinnosti.

Modelově: společnosti vznikne za zdaňovací období úrokový výnos 100 000 Kč. Pokud po všech daňových úpravách zůstane součástí obecného základu daně a platí standardní sazba 21 %, odpovídající daňový efekt činí 21 000 Kč. Jde o zjednodušení: skutečná daň se počítá z celkového základu daně, nikoli izolovaně z jednoho kupónu.

Neplatí ani to, že by emitent 21 % srážel při každé kupónové platbě. Je to sazba použitá při výpočtu celkové daňové povinnosti společnosti, ne srážka u zdroje.

Proč je u firmy rozhodující účetnictví?

Základ daně vychází z výsledku hospodaření, ne z pohybu peněz na účtu.

Právnické osoby vedoucí účetnictví zpravidla vycházejí při stanovení základu daně z výsledku hospodaření, který se následně upravuje podle zákona o daních z příjmů. Rozhodující proto může být nejen tok peněz, ale i účetní období, do kterého výnos náleží.

Účetnictví pracuje s časovou a věcnou souvislostí nákladů a výnosů, takže datum připsání peněz na bankovní účet nemusí být tím podstatným. Konkrétní účtování úrokového výnosu závisí na použitém účetním režimu a klasifikaci finančního aktiva, což je vhodné ověřit s účetním nebo daňovým poradcem.

Jak firma daní prodej a splacení dluhopisu?

Nelze mechanicky počítat 21 % z rozdílu dvou částek.

Pokud firma dluhopis prodá před splatností, transakce se projeví v účetnictví. Pro daňové posouzení je relevantní výnos z prodeje a účetní či daňové zachycení hodnoty prodaného cenného papíru; výsledek se promítá do hospodaření a základu daně.

Modelově: společnost pořídí dluhopis za 950 000 Kč a prodá jej za 1 000 000 Kč. Ekonomický rozdíl činí 50 000 Kč, ale skutečný účetní a daňový výsledek musí respektovat způsob ocenění, případné naběhlé úroky a účetní zachycení transakce.

Prodej navíc není totéž co splacení: při prodeji investor převádí dluhopis na jiného nabyvatele, při splacení emitent vypořádává svůj závazek podle emisních podmínek. Vrácení nominální hodnoty přitom nelze chápat jako čistý zdanitelný zisk v celé výši, protože firma předtím vynaložila prostředky na pořízení aktiva.

Platí pro firmu časový test?

Ne. Institut osvobození po třech letech je spojován s režimem fyzických osob.

Běžná obchodní společnost nemůže předpokládat, že po určité době držby bude zisk z prodeje dluhopisu automaticky osvobozen. Délka držby u s.r.o. nebo a.s. sama o sobě nevytváří stejné osvobození, jaké může za zákonných podmínek řešit fyzická osoba.

Podobně opatrně je nutné přistupovat ke ztrátě. Ztráta z prodeje se nejprve projeví podle účetních pravidel a její konečný dopad do základu daně je nutné posoudit podle zákona a charakteru transakce. Nelze bez znalosti okolností tvrdit, že každá účetní ztráta z investice sníží daňový základ ve stejné výši.

Co platí u nákupu pod nominálem a zahraniční emise?

Dvě situace, kde se firemní posouzení komplikuje nejvíc.

Pokud právnická osoba pořídí dluhopis za cenu odlišnou od jmenovité hodnoty, může vedle kupónu vznikat další ekonomický výnos nebo ztráta. Účetní a daňové zachycení závisí na typu dluhopisu a způsobu ocenění; zvláštní pozornost si zaslouží diskontní dluhopisy a případy, kdy je výnos tvořen rozdílem mezi pořizovací či emisní cenou a částkou získanou při splacení.

U zahraničních dluhopisů může stát zdroje z úroku srazit vlastní daň a následně je nutné řešit české zdanění a případné vyloučení dvojího zdanění. Význam má smlouva o zamezení dvojího zdanění, daňová rezidence příjemce, stát emitenta a charakter příjmu. Za splnění zákonných a smluvních podmínek může přicházet v úvahu zápočet daně zaplacené v zahraničí, jak rozvádí zdanění zahraničních dluhopisů.

Má každá právnická osoba sazbu 21 %?

Nejdřív určete, jakým typem poplatníka držitel dluhopisu je.

Základní investiční fond může při splnění zákonných podmínek podléhat 5% sazbě, zatímco běžná obchodní společnost standardně používá 21 %. Také veřejně prospěšné právnické osoby mají zvláštní pravidla pro vymezení předmětu daně a základu daně; úrok je u veřejně prospěšného poplatníka obecně příjmem, který zákon výslovně zahrnuje mezi příjmy podléhající daňovému posouzení.

Tenhle článek popisuje běžnou českou obchodní společnost. U nadací, spolků, společenství vlastníků a dalších specifických právnických osob je nutné řešit jejich vlastní režim.

A ani u běžné firmy neznamená sazba 21 % jednoduchý výpočet z kupónu. Aplikuje se na výsledný základ daně po zákonných úpravách, přičemž společnost může mít další výnosy, daňově uznatelné náklady, daňovou ztrátu nebo jiné položky ovlivňující konečnou povinnost.

Co může ovlivnit skutečné zdanění

• Typ právnické osoby.
• Daňová rezidence investora.
• Země emitenta a zdroj příjmu.
• Způsob účetního zachycení dluhopisu.
• Pořizovací cena a ocenění finančního aktiva.
• Typ výnosu: kupón, diskont, prodej nebo splacení.
• Případná zahraniční srážková daň.
• Daňové ztráty a další položky společnosti.
• Zvláštní režimy podle zákona o daních z příjmů.

Co by měla firma evidovat

• Doklad o nákupu dluhopisu a pořizovací cenu.
• ISIN a identifikaci emise.
• Datum pořízení.
• Výši a časové období úrokových výnosů.
• Přijaté kupóny.
• Účetní ocenění cenného papíru.
• Údaje o prodeji nebo splacení.
• Případnou zahraniční sraženou daň.
• Poplatky související s nákupem, správou a prodejem.