Zdanění zahraničních dluhopisů a dvojí zdanění: jak postupovat?

Co je zahraniční dluhopis daňově?

Rozhoduje stát zdroje a rezidence investora, ne měna dluhopisu.

Dluhopis denominovaný v eurech může vydat český emitent a korunový cenný papír může mít zahraničního emitenta. Při daňové analýze je proto potřeba identifikovat emitenta, stát zdroje příjmu, skutečného příjemce výnosu a případného platebního prostředníka.

Dvojí zdanění vzniká proto, že stát, ze kterého úrok plyne, může mít podle svého práva nárok příjem zdanit, zatímco český daňový rezident současně podléhá v ČR zdanění celosvětových příjmů. Bez mechanismu pro vyloučení dvojího zdanění by tentýž příjem zasáhla daň dvakrát.

K čemu slouží smlouva o zamezení dvojího zdanění?

Rozděluje právo zdaňovat a určuje, jak se dvojí zdanění odstraní.

Je to mezinárodní smlouva mezi dvěma státy. Pro dluhopisy je typicky důležitý článek věnovaný úrokům a následně článek upravující vyloučení dvojího zdanění.

Česká republika ale nemá stejnou smlouvu se všemi státy. Jednotlivé smlouvy se liší, takže neexistuje jedna univerzální zahraniční sazba platná pro všechny dluhopisy. Přehled platných smluv zveřejňuje Ministerstvo financí a Finanční správa upozorňuje, že každá smlouva obsahuje vlastní pravidla a metoda se může lišit i podle druhu příjmu.

Před investicí nebo při přípravě přiznání je proto nutné otevřít konkrétní účinnou smlouvu mezi Českem a státem zdroje. Nevycházejte z obecného článku na internetu ani z režimu jiného státu.

Co dělat, když je zahraniční daň vyšší, než smlouva dovoluje?

Přebytek se řeší ve státě zdroje, ne v českém přiznání.

U prostého zápočtu nemusí být možné využít celou zahraniční daň proti české povinnosti. Pokud stát zdroje srazil víc, než dovoluje smlouva nebo český limit zápočtu, může být nutné řešit část přeplatku přímo se zahraniční daňovou správou.

Prakticky se to stává, když zahraniční plátce nebo prostředník nepoužije smluvní sazbu automaticky, například kvůli chybějícímu potvrzení daňové rezidence nebo nesplnění administrativních podmínek. Pro využití smluvní sazby může zahraniční plátce doložení rezidence vyžadovat; u některých investic to řeší broker nebo custodian, jinde si to musí investor zajistit sám.

Modelově: smlouva umožňuje státu zdroje zdanit úrok maximálně 10 %, ale plátce z administrativních důvodů srazí 20 %. Není správné předpokládat, že celých 20 % půjde započíst v českém přiznání. Investor může potřebovat požádat ve státě zdroje o vrácení části daně sražené nad smluvní limit.

Jaké doklady a jaký kurz použít?

Zápočet je potřeba doložit a částky vyjádřit v korunách.

Pro uplatnění zápočtu musí být investor schopen zahraniční zdanění doložit způsobem, který požadují české předpisy. V praxi bývá důležitý výpis od brokera, potvrzení plátce nebo zahraničního správce daně; konkrétní důkazní prostředek je vhodné ověřit podle situace.

Do českého přiznání navíc nepatří automaticky jen čistá částka připsaná brokerem. Příjem je nutné určit podle českého zákona a zahraniční daň řešit samostatně, takže u zahraničních investic evidujte hrubý výnos i sraženou daň.

Příjmy i zahraniční daň musí být pro české účely vyjádřeny v korunách. Způsob přepočtu závisí na postavení poplatníka: fyzické osoby, které nevedou účetnictví, mohou za zákonných podmínek používat jednotný kurz, účetní jednotky postupují podle pravidel svého účetnictví.

Mění český nebo zahraniční broker stát zdroje?

Místo nákupu nemění stát zdroje ani vaši povinnost.

To, že investor koupil zahraniční dluhopis přes českého brokera, nemění stát emitenta ani zdroj úrokového příjmu. Broker může pomoci s administrací a poskytnout výpis, ale ověřte, jaká daň byla skutečně sražena a zda výpis uvádí hrubý výnos.

U zahraničního brokera bývá česká daňová povinnost ještě méně automatizovaná, protože broker nemusí českému investorovi nic vypořádat podle českých pravidel. Investor proto musí mít vlastní přehled o zahraničních výnosech, srážkách a prodejích.

Co platí, když mezi státy smlouva není?

Investor přichází o smluvní omezení zahraniční sazby.

Pokud mezi Českou republikou a státem zdroje není použitelná smlouva, nelze využít její limit zahraniční sazby. Následné odstranění dvojího zdanění se posuzuje podle českého zákona a konkrétních okolností a výsledná situace bývá méně výhodná i administrativně složitější.

Pozor také na to, že některé smluvní výhody mohou být podmíněny tím, že příjemce je skutečným vlastníkem úroku a splňuje další požadavky smlouvy. U složitějších struktur, fondů nebo právnických osob proto nemusí stačit formální údaj o držiteli účtu.

Česká právnická osoba přitom řeší zahraniční úrokové výnosy v rámci svého účetnictví a daně z příjmů právnických osob; pokud byla daň sražena ve státě zdroje, může být relevantní i příslušná smlouva a metoda vyloučení dvojího zdanění. Podrobně v hesle zdanění dluhopisů u právnických osob.

Praktický postup krok za krokem

• Určit svou daňovou rezidenci.
• Identifikovat emitenta a stát zdroje příjmu.
• Zjistit hrubý kupón a skutečně sraženou zahraniční daň.
• Ověřit, zda má ČR s daným státem účinnou smlouvu.
• Najít ve smlouvě článek o úrocích.
• Ověřit maximální sazbu daně ve státě zdroje.
• Zjistit metodu vyloučení dvojího zdanění.
• Přepočítat příjem a daň do Kč správným kurzem.
• Zahrnout příjem do českého daňového posouzení.
• Doložit zahraniční daň pro případný zápočet.
• Nadměrnou zahraniční srážku řešit ve státě zdroje.

Co si uchovat pro daňové přiznání

• Identifikaci dluhopisu a ISIN.
• Identifikaci emitenta a stát jeho daňové rezidence.
• Výpisy od brokera nebo custodiana.
• Hrubou výši kupónu a čistou přijatou částku.
• Výši zahraniční srážkové daně.
• Doklad o zaplacení nebo sražení zahraniční daně.
• Použitý kurz pro přepočet do Kč.
• Doklady o nákupu a případném prodeji.
• Konkrétní smlouvu použitou pro daný příjem.